Dosud nikdy neslyšelo lidstvo taková slova jako: "Nesuďte a nebudete souzeni...", "Jakou mírou budete měřiti jiným, bude měřeno i vám...", "Milujte své nepřátele, blahořečte těm, kdož vás proklínají, modlete se za ty, kdož vás urážejí a pronásledují...", "Co nechcete, aby jiní činili vám, nečiňte vy jim".
Co přineslo lidem toto učení o míru a lásce?
Byzantské obrazoborectví, muka inkvizice, boje s kacíři ve Francii, Itálii, ve Flandrech a v Německu, boje protestantů s katolíky, úklady mnišských řádů, nenávist Nikona a Avvakuma, mnohaletý útlak, jenž dusil vědu i svobodu myšlení, nájezdy křesťanů a vyhubení pohanského obyvatelstva v Tasmánii, vrahy, kteří v Africe vypalovali celé černošské vesnice. To všechno přineslo víc utrpení než zločiny lupičů a ničemů, kteří zcela nepokrytě páchali zlo kvůli zlu.
...
Viděl jsem nezlomnou sílu ideje společenského dobra, jež se zrodila v mé zemi. Viděl jsem tuto sílu v době všeobecné kolektivizace, i později v roce sedmatřicátém. Ve jménu dobra, krásného a lidského jako sám ideál křesťanství, ničili, vraždili, hubili, likvidovali lidí. Viděl jsem vesnice, kde se umíralo hlady, viděl jsem venkovské děti hynoucí v sibiřských závějích, viděl jsem vlaky, které vezly na Sibiř stovky a tisíce mužů a žen - z Moskvy, Leningradu, že všech ruských měst. Ti všichni byli prohlášení za nepřátele veliké a světle myšlenky všeobecného dobra. Tato idea byla nádherná a veliká, ale nelítostně zahubila jedny, zkazila život druhým, odtrhla ženy od mužů, děti od rodičů.
...
Naď světem vyvstala obrovská hrozba německého fašismu. vzduch naplnil nářek popravovaných. Nebe zčernalo, slunce pohaslo v kouři pecí krematoria.
I tyto zločiny, nevídané ve vesmíru i na zemi, se konají ve jménu dobra.
No comments:
Post a Comment