| Kazdy Cech a Slovak vi, kde byl a co delal v noci na 21.srpna 1968. Tedy, pokud jiz byl na svete. 21.srpen je jeden z uzlovych dnu ceskoslovenske historie, dusledne uskutecnujici ceske historicke schema "okamzik ocekavani, okamzik zklamani". Mne byly v te dobe ctyri roky. Noc 20-21.srpna je prvni udalost, kterou si ze sveho zivota pamatuji. Nocni probuzeni, hrmot tanku v nasi ulici (z nejasneho duvodu jely tanky nasi vedlejsi ulici). Vzruseni, plac, strach. Utek k babicce, ktera bydlela na okraji mesta, kde tanky nejezdily. Pak propukla normalizace, kterou si jiz pamatuji lepe a lepe, jak jsem dospival a starnul. Nejprve mi bylo divne, ze jiz jsem najednou nesmel rikat "Dubcek, Svoboda - to je nase obroda". Take jsem nechapal, kdo nas vlastne napadl a kdo osvobodil. Napadli nas Nemci a osvobodili Rusove, jak mi rikali pred srpnem. Nebo nas napadli Rusove, jak jsme obcas zaslechl po srpnu ? Pak jsem sel do skoly a zacal chapat vic. Cislo 68 se stalo tabu. 68 bylo obtizne cislo i jako vysledek pocetniho prikladu. Lepe bylo napsat vysledek spatne, aby nepadlo podezreni na provokaci. 20 let bezcasi, pohrdani vsim komunistickym a ruskym, nocniho ladeni Svobodne Evropy, nadavani a rezignace. Perestrojka a Glasnost 1989 = Prazske Jaro 1968 Komunimus se zdal vecny. Ma generace se smirila s tim, ze se svobody nedozije. Kazdy prezival, jak dovedl. Nekdo vice kolaboroval, jiny obcas provokoval. Pak prisel rok 89 a doslo k neuveritelne zazracne shode nahod. Na jedne strane nekompromisni trio statniku - Jan Pavel II., M.Thatcher a hlavne R.Reagan. Konecne nekdo nahlas rekl pravdu. Konecne nekdo dal nadeji. Na druhe strane ostnateho dratu se k moci dostali neuveritelne debilni komunisticti vudci a hlavne naivni a nepravdepodobne mirne Ruske vedeni. Gorbatchov v roce 1989 videl, ze Komunismus nefunguje. Stejne jako Dubcek v roce 1968. Oba vymysleli stejnou napravu, pokusili se Komunismus reformovat odstranenim nasili. Nepochopili, ze nasili neni nemoc nebo uchylka komunismu, nasili je jeho zakladem. Po odstraneni nasili se cela stavba zakonite zhrouti. A to se take v roce 1989 stalo. Mohlo by se to stat uz v roce 1968. Na rozdil od Prazskeho Jara ale Perestrojka a Glasnost postihly Imperium ve svem centru. Nebyl nikdo, kdo by poskytl "Bratrskou Pomoc". A tak se Komunismus konecne o dvacet let pozdeji zhroutil. Co se nepodarilo v roce 1956 v Madarsku ani v roce 1968 v Ceskoslovensku, podarilo se v roce 1989 v Rusku. V tomto smyslu je pad komunismu v roce 1989 primym dedicem reform z roku 1968. |
| Souvisejici text: Kontrarevoluce 1989 |
 |
Wednesday, August 22, 2012
Muj 21.srpen 1968
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
Taky mi byly čtyři roky, což možná souvisí s tím, že jsme spolužáci. :-)
ReplyDeleteZ nějakého nejasného důvodu se taky ocitl tank v naší vedlejší ulici a pokoušel se projet úzkým podjezdem vedoucím donikam. Potom jsem potkával další a další kolony uvízlé ve vedlejších ulicích donikam. Možná to souvisí s tím, že jsem bydlel u hlavního tahu NDR-Praha stejně jako ty. :-) Dlouho jsem si pak jako dítě myslel, že ten pluk, co nám zůstal za humny v Bohosudově do roku 1989, jsou právě ti nešťastníci, co uvízli ve vedlejších ulicích a teď netrefí domů. (Nebyli. Ti první trefili zpět do svých posádek v DDR, u nás se pak zabydleli jiní odněkud z Karpatského vojenského okruhu apod.)
To, že člověk je pamětník, neznamená, že rozumí tomu, co se kolem něj děje. Teprve nedávno jsem si přečetl, kudy kam kam jely ty jednotlivé tanky, byl to docela velký logistický výkon, co zvládli za ten první den.
Ale ještě jeden zážitek: někdy ten první den tam uvízlo někde poblíž silnice Cínovec Teplice Praha nějaký ten ZIL či GAZ, prostě takový ten jejich náklaďák s partou kluků. Auto nejelo dál a kluci tam byli bez menáže. Pamatuju si, jak jim máma se sousedkou nesly namazané chleby. Nebylo to dáno žádnými sympatiemi k SSSR (ta sousedka o pár týdnů později i se sestrou emigrovala do Kanady). Mámě ani sousedce se nic nestalo, ale jinde prý stateční Češi zmlátili své spoluobčany, kteří hladovým vojákům v podobné situaci uvařili polívku.
Tolik můj srpen 68. To, co přišlo po něm, by bylo na podstatně delší psaní.
Nasi ulici jeli taky uplne nesmyslne. Prijeli po Chomutovske, ale zniceho nic zahli doleva, doprava, doprava a doleva, cimz se ocitli zpet na Chomutovske ale udelali objizdku trema malejma ulickama, mj. nasi Husovou. Pritom znicili rohy domu protoze se v tech uzkych ulickach spatne otaceli.
ReplyDeleteVzdy jsem si myslil, ze to byli nemci (v Jirkove), ale nedavno jsem nekde cetl, ze nemce k nam rusove nepustili (i kdyz Ulbrich je tam poslat chtel). Ono bylo mezinarodnima smlouvama zakazane, aby nemecky vojak zasahoval za hranicemi. Tak nevim.