Role dětí a bláznů nespočívá v tom, že by upozornili na okolnost, které si nikdo jiný nevšiml. Jejich role spočívá naopak v tom, že nahlas řeknou myšlenky, které sice všichni znají, ale které je příliš nebezpečné nahlas vyslovit. Tak například v roce 1989 všichni věděli, že komunimus končí, nebo alespoň by končit měl. Ale děti a blázni to díky nedostatku zábran poprvé řekli nahlas.
To ale není případ klimatických změn. Není vůbec nebezpečné na problémy s klimatem upozorňovat. Nebezpečné je spíš o nich, nebo o prosazovaných opatřeních proti nim, veřejně pochybovat. Dětští aktivisté v tomto případě nehrají roli porušovatelů tabu, ale spíše roli fanatických pěšáků kulturní revoluce, rudých khmerů bez zábran ženoucích společnost do katastrofy šťastných zítřků.
A role děti je také v tom, že jsou roztomilé a to je činí zvláště vhodnými pro využití v reklamě a propagandě. V umění se tomu říká kýč.
No comments:
Post a Comment