Když někdo používá případ Švýcarska jako argument při diskusi o případném
obecném referendu, měl by si nejdřív zjistit, jak to ve Švýcarsku opravdu funguje. V tzv.
lidovém referendu (Eidgenossische Volksinitiative), tedy referendu navrhnutém skupinou lidí, musí návrh obdržet
dvojitou většinu. To znamená, že pro něj musí hlasovat většina občanů a většina kantonů. Švýcarsko má 26 kantonů, nejmenší má pouze 16 tisíc obyvatel. Změny zásadních ústavních principů musí odhlasovat dokonce
všechny kantony. Proto například Švýcarsko zavedlo volební právo žen až v roce 1990, právě ten nejmenší kanton stále vzdoroval. Výsledek referenda navíc může
změnit Federální soud. To se stalo právě v případě volebního práva žen, které soud zavedl přes odmítavý názor posledního kantonu. A nakonec může federální vláda de-fakto výsledky referenda
neutralizovat prostřednictvím zaváděcího zákona. To se stalo s protiimigračním referendem
(Gegen Masseneinwanderung) z roku 2014. Švýcaři ho odhlasovali, ale prováděcí zákon ho zavádí pouze formálně. (Bylo to nutné, protože při hlasování si voliči jaksi neuvědomili, že když odmítnou volný pohyb osob s Evropou, ztratí i všechna ostatní privilegia, které si s EU Švýcarsko vyjednalo. A to by pro Švýcarsko byl dost velký problém.)
A celé je to ještě podstatně složitější.