Uz v te dobe patrila Zed do historie. Nejdrive jsme znali pouze hudbu - nekomu se podarilo propasovat LPcko ze Zapadu. Pisnicky jsme se naucili nazpamet - aniz bychom jim rozumeli. Jenom matne jsme tusili, o cem to vlastne je. Ale symbolika Zdi nas velice silne oslovila. Az teprve pozdeji nekdo nekde sehnal texty. Opisovali jsme je rukou a snazili se je svoji lamanou anglictinou desifrovat a pochopit. Zjistili jsme, ze jsme se ve sve intuici zas tolik nemylili. Pak nekdo propasoval i casopis (tusim, ze to byly Bravicko) s fotkami z koncertu a nase okouzleni se jeste zesililo.
O nekolik let pozdeji, se stal Zazrak a my jsme si mohli nejen koupit desku, ale i zhlednout film a dokonce i zaznam koncertu pred troskami jine zdi - te berlinske.
A opet o mnoho let pozdeji jsem konecne mohl stavbu a pad Zdi videt na vlastni oci a slyset na vlastni usi. Hudba je stale stejna, stale stejne genialni. Predstaveni je mirne aktualizovane. To dulezite tam zustalo a to nove mozna nekoho pohorsi. Ale to je konec-koncu dobre.
In The Flesh ?
Don't Leave Me Now
Nobody Home
Bring The Boys Back Home
In The Flesh
A tohle jsem tehdy namaloval, kdyz jsem pouze tusil ...