Chicago

Takhle nejak jsem si predstavoval Ameriku, kdyz jsem byl ditetem. V te dobe jsem samozrejme nedoufal, ze ji kdykoliv v zivote navstivim (jak pravi klasik S+G: Nekolik druzstevniku uzavrelo zavazek, ze nikdy nenavstivi Ameriku.). Od padu bolsevismu se snazim do Ameriky cestovat kazdy rok alespon jednou. Je to jako cestovani v case. Zatimco v nekterych zemich Asie a Afriky si clovek pripada jako v historickem filmu, cesta do Ameriky znamena cestu do budoucnosti. Alespon doufam, ze nase budoucnost bude takova. V Americe se snaze dycha, nikdo zde nevytvari absurdni a zbytecne prekazky. Problemy jsou od toho aby se resily, nejsou zaminkou k opozici. Americane jsou v Evrope casto povazovani za arogantni. Nic neni dale od pravdy. Arogance je specialitou evropskych (a nekterych vychodnich) narodu.

Chicago ma stesti, ze jeho panorama je krasne viditelne z konce dlouheho poloostrova (od planetaria). Panorama New Yorku je asi impozantnejsi, ale clovek by se musel preplavit do New Jersey aby ho spatril. Nektere mrakodrapy v Chicagu jsou skutecne klenoty architektury. Spicaty mrakodrap vlevo je Sears Tower, meri pul kilometru. Dlouho byl nevyssim mrakodrapem na svete.