Kristova oběť

Kristova oběť měla smysl díky tomu, že Bůh trpící byl současně Bohem všemohoucím.

Evropa může svoji lidskoprávni (tj. křesťanskou) politiku prosadit jenom tehdy, když bude dostatečně silná.

Konec moru

 Nová africká verze pravděpodobně ohlašuje začátek konce Čínského moru.

...

Ačkoliv byl tento náhlý ústup nemoci nečekaný, nevyvolal u našich spoluobčanů ukvapenou radost. Během posledních měsíců toužili sice po vysvobození stále víc, ale zároveň se naučili opatrnosti a odvykli si počítat s tím, že epidemie brzy skončí. Teď však všichni hovořili o tomto nejnovějším úkazu a srdce jim bušila velikou, i když nepřiznanou nadějí. Vše ostatní ustoupilo do pozadí. Nové oběti moru znamenaly jen velmi málo vedle neuvěřitelného faktu, že čísla statistik klesla. Že se přece jen tajně čekalo na návrat normálních časů, i když nikdo svou naději nevyslovil nahlas, bylo patrno z toho, že naši spoluobčané, třebaže s lhostejným výrazem, hovořili velmi rádi o tom, jak si život znovu uspořádají po skončení moru.

...

A mor se také přes noc nezastavil, jenom slábl zjevně rychleji, než se dalo rozumně předvídat. V prvních lednových dnech nastala neobvyklá zima, která se tvrdošíjně držela nad městem jako křišťálový příkrov. Zato nebe nikdy nebylo tak modré. Po celé dny zaplavoval jeho nehybný a mrazivý jas naše město nepřetržitým proudem světla. V tom pročištěném vzduchu se mor ve třech týdnech postupně vyčerpal, zabíjeje čím dál tím méně obětí. V krátké době pozbyl skoro všechny síly, které po měsíce shromažďoval. Když člověk viděl, jak mu uniká docela jistá kořist, jako byli Grand nebo Rieuxova dívka, jak v některých čtvrtích dva tři dny řádí a z jiných úplně mizí, jak v pondělí oběti hromadí, zatímco ve středu skoro všechny pustí, když člověk viděl, jak sotva popadá dech nebo se bezhlavě řítí, byl by řekl, že byl uveden ve zmatek, že ztratil nervy, že je unaven a že zároveň ztrácí sebevládu i matematickou přesnost, jež byly jeho hlavní silou. 

...

Avšak vcelku infekce ustupovala na celé čáře a pravidelná úřední komuniké prefektury, jež zpočátku v lidech vzbuzovala skromnou a tajnou naději, nakonec utvrdila veřejnost v přesvědčení, že vítězství je vybojováno a že nemoc opouští své pozice. Ve skutečnosti bylo dost těžké rozhodnout, zda jde opravdu o vítězství. Dalo se jedině konstatovat, že nemoc odchází asi tak, jako přišla. Strategie, které proti ní bylo použito, se nezměnila, a přece ač včera neúčinná, dnes se zdála na místě. Všichni měli spíš dojem, že nemoc se sama od sebe vyčerpala nebo že ustupuje, protože dosáhla svého cíle. Tak jako tak její role skončila.

...

Lze říci, že ve chvíli, kdy v obyvatelstvu vznikla aspoň jiskřička naděje, skončila prakticky hrůzovláda moru.

...

V tomto tajném rozechvění žilo obyvatelstvo až do 25. ledna.

V onom týdnu klesla čísla statistik tak hluboko, že prefektura po poradě s lékařskou komisí oznámila, že epidemii lze považovat za překonanou. V komuniké se sice dále pravilo, že z opatrnosti, kterou obyvatelstvo jistě schválí, zůstanou městské brány ještě čtrnáct dní zavřeny a profylaktická opatření že se budou dodržovat ještě měsíc. Po tu dobu při sebemenším náznaku nebezpečí „bude nutno zachovat dosavadní stav a učinit nová opatření“. Všichni však považovali tyto klauzule za řečnické obraty a večer 25. ledna se město naplnilo radostným vzrušením. Prefekt chtěl také přispět k všeobecnému veselí a nařídil, aby byly ulice opět osvětlovány jako v normálních dobách. V ozářených ulicích proudily pod jasným a ledovým nebem rozjásané a rozesmáté hloučky.

...

A.Camus: Mor

Nadace a jádro

Isaac Asimov byl opravdovým prorokem když za hlavní projev úpadku Galaktické Říše považoval opuštění jaderné energie.

Tato idea byla samozřejmě vynechána v novém filmovém seriálu, který ostatně má s knižní předlouhou společný v podstatě jenom název.

Na Gamě Andromedy vybuchla atomová elektrárna kvůli špatně provedené opravě a říšský kancléř si stěžuje, že atomoví odborníci jsou dnes vzácností. A řešení ? Vychovat nové? To ne! Místo toho chtějí omezit atomovou energii.
kapitola II.5

Upadající civilizace. Atomová energie zapomenuta. Věda zvolna přechází v mytologii...
kapitola II.1

publikováno v roce 1951

Happy 4th of July

Even the most troubled epoch is worthy of respect, because it is the work not just of a few people but of humanity; and thus it is the work of creative nature — which is often cruel but never absurd. If this epoch in which we are living is a cruel one it is more than ever Our duty to love it, to penetrate it with our love till we have removed the heavy weight of matter screening the light that shines on the farther side. 

Louis Pauwels, Jacques Bergier: Morning Of The Magicians

New Devil

As we are abandoning formal Christianity, but keeping fundamental Christian values,
we have replaced The Hell with The Racism (and Devil with Hitler).

But there is a problem:
Nobody really wanted to go to Hell.
But what do you answer to someone, who says:
"Am I a racist ? So what ?"

Racism as a new Hell

As we are abandoning formal Christianity, but keeping fundamental Christian values,
we have replaced The Hell with The Racism (and Devil with Hitler).
But there is a problem:
Nobody really wanted to go to Hell.
But what do you answer to someone, who says: "Am I a racist ? So what ?"

Bumerang idéologique

Il est en fait assez drôle d'observer comment les théories philosophiques élitistes folles de la domination, de l'aliénation et de l'identité ont été exportées de la France aux États-Unis, où elles se sont démocratisées, ont pris une forme religieuse et reviennent maintenant en France 50 ans plus tard.

Gone with the Wind

The censors have once again shown that they love to destroy what they do not understand.
That film is much more complex than they think, or pretend to think. In fact, who are the main heroes of that film ?
- An independent woman who fights for her dream in a hostile environment of war and rapidly changing society.
- A gentlemen who understands that the Old South is deemed.

There was a land of Cavaliers and Cotton Fields called the Old South... Here in this pretty world Gallantry took its last bow... Here was the last ever to be seen of Knights and their Ladies Fair, of Master and of Slave... Look for it only in books, for it is no more than a dream remembered. A Civilization gone with the wind...

Take a good look my dear. It's an historic moment you can tell your grandchildren about - how you watched the Old South fall one night. (Rhett Butler)

All we have is cotton and slaves and arrogance. (Rhett Butler)

Anti-racist Paradox

Those fanatical crowds are in their holy anti-racist zeal fighting exactly against that civilization which has done more against the racism than all other civilizations together.

They are certainly even not aware of how much they are the heirs of the two thousand years of European history. That human beings have rights; that they are born equal; that they are owed sustenance, and shelter, and refuge from persecution: these were never self-evident truths, except in Europe.

Europeans have not invented slavery and racism, we have invented abolition and universal human rights.

---

God chose the weak things of the world to shame the strong. 1 Corinthians, 1.27

To Ticho

U nás na vesnici normálně člověk pořád slyší jezdit auta a motorky. Nad hlavou nám létávají letadla z letiště v Orly. A i když to vše utichne, v dálce je slyšet hukot dálnice A10.

Ale teď není slyšet nic. Skoro nikdo nejezdí, i dálnice je většinou prázdná. A policie to kontroluje. Letiště Orly zavírá. A když odpoledne nezpívají ptáci, a nefouká vítr, je úplně ticho. Občas je slyšet, jak přeletí včela nebo moucha. Jinak většinou nic.

Ve městech byl rámus vždy, ale na venkově asi bývalí lidé na takové ticho zvyklí. My jsme odvykli, a působí to opravdu děsivě. Jako z nějakého postapokaliptickeho fantastického filmu.

La Laïcité & Les Valeurs Universelles

La laïcité, en tant que forme spécifique de séparation de la religion et de l'État, est un concept chrétien.
Il en va de même pour les valeurs que nous considérons comme universelles. Ce ne sont pour la plupart que des valeurs chrétiennes déguisées.
Exiger des musulmans d'accepter la laïcité, demander les d'adhérer aux valeurs universelles, c'est en fait les obliger à se convertir, au moins partiellement, à la culture chrétienne.
(Heureusement, beaucoup d'entre eux font ce pas.)

Z umění zbyla jen provokace

Provokativní divadelní hry (a výstavy) a agresivní reakce na ně - nic nového, vždy to v Evropě existovalo. Potkalo to i Moliera, i Mozarta. Ale něco se přeci jen změnilo. Když první výstavy impresionistů šokovaly, šlo především o umění a až v druhé řadě o provokaci. Hlavní záměr byl umělecký. Ale my už jsme dnes skoro vše viděli, a skoro vše přijali. Proto v těchto exhibicích už jde o jediné - najít zobrazení, které je ještě schopno někoho šokovat. Provokace není důsledkem uměleckého činu, ale jeho jedinou podstatou.

Krávy v burkinách podruhé

Mnozí argumentují, že Evropanky, které si na sebe navléknou burkiny, to dělají ze svobodné volby a my nemáme právo jim v tom bránit. Jistěže můžeme diskutovat otázku jestli má člověk právo dobrovolně se nechat zotročit. To je známý problém, a filozofové takovou otázku rádi řeší. (Podle mne je to asi na stejně úrovni jako otázka, jestli Bůh může stvořit kámen, který nebude moci zdvihnout.) Problém je ale trochu dál: Tím, že se dobrovolně nechám zotročit (a dělám své volbě reklamu), legitimizuji vlastní ideu otroctví. Pokud to totiž někdo dělá dobrovolně, nemůže to být úplně špatné. Právě tak ty krávy v burkinach objektivně podrážejí nohy všem ženám v muslimských zemích, kde se snaží se z podřízeného postavení osvobodit. Které se snaží vytvořit jakýsi "Islám s lidskou tváří". A ponechme stranou otázku, jestli podobně jako v případě "Socialismu s lidskou tváří", je taková věc vůbec možná.

Ona se ta historie vlastně opakuje. Je to stejné jako za studené války, kdy disidenti v ruských koloniích bojovali proti komunismu a užiteční idioti v západní Evropě bojovali za komunismus.

Korán je vlastně jako Bible. Nebo ne ?

Množí se tvrzení, že Islám je vlastně skoro stejný jako Křesťanství a že obě tzv.Svaté Knihy, tedy Bible a Korán jsou si velice blízké.

Jistě, obě knihy jsou do značně míry mnohoznačné a dovolují různé, často si protiřečící výklady. Bez této vlastnosti by se ostatně nikdy nemohly stát základem světových náboženství. V obou se najdou krvežíznivé pasáže, v obou se najde vyzývání k míru. (Ovšem základem Křesťanství je především Nový Zákon, a v tom se ty agresivní pasáže hledají opravdu těžko.) Také je jisté, že obě knihy byly v minulosti využívány a zneužívány mnohým způsobem.

Obě knihy jsou samozřejmě sepsané lidmi své doby a poskytují jistou vizi světa. Ve skutečnost jsou ale obrazy světa podávané Novým Zákonem a Koránem diametrálně odlišné. Tři nejzákladnější zprávy Nového Zákona jsou osobní Svoboda (svobodná vůle), Rovnost mezi lidmi a mezilidská Láska. Idea svobodné vůle, zakotvená již ve Starém Zákoně, je pravděpodobně ten největší dar, který dala židovsko-křesťanská kultura lidstvu. Rovnost v Novém Zákoně často přechází až ve zjevné upřednostňování těch nejbídnějších. Nic takového v Koránu není. Svět popsaný Koránem je svět bezpodmínečné podřízenosti, jeho společnost je nezměnitelně hierarchická. Na Lásku, odpuštění a vykoupení v Koránu není místo.

V této souvislosti je velice ilustrativní rozdílná interpretace Isaakova obětování v židovské, křesťanské a islámské tradici. Při Židy toto zastavené obětování znamená definitivní ukončení lidských obětí (někdy je vykládáno dokonce jako jakési licitování mezi Jahvem a Abrahamem - kdy Abraham nakonec zvítězí), pro Křesťany jde o předzvěst obětování Krista za lidi (tedy opak obětování lidí pro Bohy), zatímco pro Muslimy je to především oslava lidské poslušnosti Alláhovi.

Proto také Křesťanství zrodilo moderní humanismus, prostřednictvím reformace a paralelního osvícenectví. A v důsledku vedlo paradoxně ke (křesťanskému) ateismus. Islám nic takové nezrodil, protože jeho vize světa je radikálně odlišná.

Věřící lidé věří, že společnost byla formována jejich svatou knihou, že původ společných hodnot je v této knize. Nevěřící si naopak myslí, že kniha byla sepsána aby tyto hodnoty potvrdila a prosadila. Ve skutečnosti na tom ale moc nezáleží. Důležité je, že společnost je skutečně jakousi praktickou realizací svého základního mýtu, sepsaného ve svaté knize. A tak mezi základní hodnoty křesťanské společnosti patří svobodná vůle, rovnost a láska. A to i v případě, kdy společnost už svoji primární víru ztratila a stala se ateistickou. Naproti tomu mezi základní hodnoty islámské společnosti patří hierarchie a podřízenost.

Barbarské útoky muslimských mužů na ženy, v poslední době i v ulicích Evropy, jsou jen okrajově sexuálním jevem. Jde v prvé řadě o projev nadřazenosti. Cílem není ani tak sexuální uspokojení, jako potvrzení hierarchie, v tomto případě mezi muži a ženami.

Jistěže všichni věřících nejsou úplně stejní. Tvoří široké spektrum od těch, kteří svoji víru neberou moc vážně až po nebezpečné fanatiky. Ale i v tomto bodě má Islám problém. Například podíl muslimů, kteří věří, že by se odpadlictví od víry mělo trestat smrtí se pohybuje v desítkách procent. A to i mezi evropskými muslimy.

Skupinové společenské hodnoty mají nemírnou setrvačnost, jejich vývoj trvá mnoho generací, rychlá změna je nemožná. Noví obyvatelé Evropy se nezmění. Až na výjimky budou žít paralelně svůj život založený na hodnotách, se kterými přišli. V Evropě v důsledku toho vzniknou dvě, navzájem se nechápající a často nenávidějíci, komunity.

Le djihadisme comme un nouveau gauchisme

Il est en effet intéressant, comment le djihadisme répète l'histoire de la gauche extrémiste. A partir du mouvement taliban populaire, continuant par la centralisation léniniste d'Al-Qaïda, pour finir comme les rhizomes de Deleuze.

Víra

Všechny argumenty věřících lidí se nakonec vždy redukují na dva:

1. Musíte věřit těm naším nesmyslům, protože jinak budete věřit nějakým jiným nesmyslům.
2. Chci aby to byla pravda, proto to musí být pravda.

Ještě k Husovi

Bližší než Husovo "Zemřít pro Pravdu"
je mi Cromwellovo "Žádám vás při útrobách božích, připusťte, že se můžete mýlit".

Proč Evropský zázrak ?

Mnoho autorů se snaží vysvětlit, co vedlo ke spektakulárnímu rozvoji západní společnostní v posledních několika stoletích. Proč se malá a chudá Evropa stala nejmocnější civilizací, která k lidskému pokroku přispěla mnohonásobně více, než všechny ostatní civilizace dohromady.

Navzdory svému úplnému ateismu jsem přesvědčen, že šlo hlavně o žido-křesťanský obrat od kolektivního chápání společnosti k důrazu na lidskou individalitu. Základem evropského úspěchu je především přesvědčení o svobodné vůli a s ní spojené osobní zodpovědností. Realisace křesťanské svobodné vůle jako osobní svobody trvala dlouho, ale nebylo možné aby k ní nedošlo. Proces probíhal v různých částech Evropy různě. Barokní proměna boha trestajícího na boha mmilujiciho (a související zrození boha dítěte), transformace katolického universalismu na protestantský individualismus, osvícenecký obrat k lidské individualitě,... To vše jsou pouze různé cesty, kterými křesťanství uskutečňovalo svoji původní vizi lidské svobody. (Pravoslavná větev křesťanství na svůj přerod ještě čeká.) křesťanství je pak ve svém důrazu na svobodnou vůli je především dědicem židovského osobního vztahů k bohu.

Augmentation de la consommation d'énergie est un signe de progrès humain

Le progrès humain a toujours été associée à l'augmentation de la consommation d'énergie. La diminution de la consommation d'énergie a toujours été un signe d'un déclin et la chute. Il n'y a aucune exception. Cela a toujours été comme ça, et il n'y a aucune raison, pourquoi cela devrait changer à l'avenir.

Bien sûr, les appareils sont beaucoup plus économique aujourd'hui qu'il ya 20 ans. Voitures consomment beaucoup moins. Mais il ya 20 ans, tout le monde avait une télévision et d'une radio. Une voiture par famille. Maintenant, tout le monde a plusieurs téléviseurs, de nombreux autres appareils, plus de voitures. La consommation totale a augmenté et augmentera tant que nous progresserons.

Django Unchained

Whereof one cannot speak, thereof one must be silent. (Ludwig Wittgenstein) Many things cannot be described by words. If you haven't tried it yourself, you cannot understand it. (Usually, one thinks about sex, communism and nazism. And I would add slavery.) One can approach the actual experience the most closely with a work of art.  For slavery, that could be Django Unchained.

Because there is a limit how far you can go towards the evil. There is a point, where one has to say STOP.