Financni Krize

Soucasna financni krize je zpusobena dlouhodobym prebytkem penez a prolomenim brzdicich antiinflacnich mechanismu, ktere branily vseobecne inflaci a vytvarely sektorovou inflaci.Vlady a centralni banky provadely schizofrenni politiku, kdy na jedne strane vytvarely inflaci a na druhe strane branily jeji realizaci. Takova politika nemohla dlouhodobe vydrzet. Regulacni mechanismy prestaly fungovat a deformovany trh se zacina vracet do rovnovahy. Protoze deformace vyrostly za dlouhou dobu do obludnych rozmeru, navrat k normalu ma charakter krize. Krize neni dusledkem nekontrolovatelneho trhu, ale naopak nekonsistentnich statnich zasahu trh deformujicich. Zdroje krize Prapricinou krize je neumerny narust menovych prostredku, kteremu neodpovida zadna realne vytvorena hodnota. Zdroje technto prostredku jsou v zasade dva: Ropne statni monopoly, ktere jsou schopne neumerne zvysovat cenu ropy a tim realizovat zisky neodpovidajici realne hodnote vytvareneho produktu. Iracionalni socialni politika rozdelujici penize, kterym neodpovida zadna vytvorena hodnota. Zvlastnim pripadem teto socialni politiky je podpora socialniho bydleni, ktera distribuuje bydleni pod jeho realnou cenou nekterym kategoriim obyvatelstva. Tato deformace trhu pak zvysuje cenu bydleni pro ostatni a zene ceny nemovitosti na volnem (nesubvencovanem) trhu nahoru. Konkretni realizace subvenci bydleni jsou "subprimes", tj. pujcky nesolventnim rodinam. Tato politika byla umoznena (a vynucovana) zakonem CRA - Community Reinvestment Act, ktery byl vytvoren pod demokratickym presidentem Carterem a zesilen pod dalsim demokratickym presidentem Clintonem. Cilem zakona CRA bylo umoznit pujcky obyvatelum chudych ctvrti. Ztraty techto pujcek byly kryty polostatnimi organizacemi Fannie Mae a Freddie Mac. Prebytek penez by za normalnich okolnosti vedl k inflaci, ktera by nerovnovahu regulovala. Efekt brzdicich mechanizmu Inflacni tendence jsou brzdeny dvema procesy: Protiinflacni politikou vlad a centralnich bank, ktere stlacuji urokove miry na absurdne nizke hodnoty za ucelem zabraneni inflaci. Levna produkce asijskych kolosu Ciny a India. Nizke platy cinskych delniku a nizke ceny cinskych vyrobku znemoznuji zvysovat platy a ceny v Evrope a Americe. Tim znemoznuji klasickou inflaci. Protoze se inflacni penize nemohou realizovat v inflaci, prelevaji se do oblasti, ktere nejsou zasazeny protiinflacnimi brzdami (vytvareji Sektorovou inflaci): Akcie Nemovitosti Umelecka dila Ropa (Jelikoz vysoka cena ropy je jednou z prapricin sektorove inflace, jeji zdrazovani pusobi jako positivni zpetna vazba a dale zvetsuje inflacni tendence.) Vsechny tyto oblasti vykazuji strmy narust cen, neodpovidajici realnemu narustu hodnoty (tvori se cenove bubliny). Selhani regulaci Mechanismy brzdici inflaci prestavaji fungovat: Protiinflacni politika dosahuje svych limitu. Urokove miry jiz neni mozne dale snizovat. Ceny a platy v Cine a Indii rostou, cimz zmensuji svuj antiinflacni efekt. Dusledkem je jednak narust realne inflace, jednak omezeni sektorove inflace, tj. snizovani nerealne vysokych cen (praskani bublin). Zavery Vinikem soucasne krize neni neomezeny liberalismus ale: nesmyslna antiinflacni politika, ktera znemoznuje automatickou trzni regulaci monopolni ceny (zejmena ropne), ktere umoznuji realizovat zisky nekryte realnou hodnotou nezodpovedna socialni politia, ktera umoznuje aby cele kategoria zily "nad pomery" mondializace, ktera pohlcuje inflaci a znemoznuje jeji realizaci Krize subprime neni pricina krize, ale: jednim jejim projevem reakci systemu na iracionalni regulaci spoustecem kolapsu, kdyz antiliberalni brzdy prestaly fungovat Pad cen akcii, nemovistosti a ropy je nevyhnutelny - kazda administrativni prekazka ho jen prohloubi a oddali, platit budou danovi poplatnici.