11.září
2001 jsem byl v Urumqi, v západní části Číny, obývané muslimskými Ouigury. Tedy pouze nějakých 300km od Afghánské hranice. Záběry útoku na New York jsem poprvé viděl v hotelu, v čínské televizi. Protože čínštinu neovládám, nebylo mi jasné, co se vlastně děje. Nejdříve jsem samozřejmě myslel na nějaký katastrofický film. Ale protože se záběry stále opakovaly, došlo mi, že jde o něco vážnějšího. Zavolal jsem svého otce, který hlídal moji dceru. Moc jsem se toho ale nedozvěděl - bydleli jsme tehdy nedaleko Ženevy, otec neuměl francouzky a dcera měla pouhých 10 let. Nicméně, postupně jsem se od další hotelových hostů dozvěděl, oč jde. Vzpomínám si na svého kolegu, který bydlel ve stejném hotelu. Jeho syn žil a pracoval na Manhattanu. Můj kolega se marně snažil se synem telefonicky spojit, všechny linky byly přerušené nebo přetížené.
Vše, co jsem potřeboval vědět o islámu, jsem se dozvěděl 11.září 2001.
Nejvíce šokující nebylo to, že banda fanatických idiotů spáchala atentát. Idioti byli, jsou a budou. V tomto případě se ale opravdu jednalo o pověstný vrcholek ledovce. Záběry islámské ulice, scény oslav, které následovaly po útoku, o tom svědčí nejlépe.
Vzkaz idiotům, vyznávajícím náboženství spikleneckého scénáře: Chápu, že pro vás je Amerika vtělením Ďábla a Ďábel nemůže být napaden. Fakta ale hovoří jasné: 11.září
2001 útočila skupina muslimských fanatiků. Vaše zaslepení z vás činí jejich vědomé či nevědomé spolupracovníky.
A co budu dělat 10 let poté ? Budu sedět v letadle do San Franciska.
No comments:
Post a Comment