Seznamy VKR

Na zdi visel portret Dzerdzinskeho. Oni byli dva, kapitan a major. Hodny a zly policajt. Oba byli pochopitelne v civilu. V uplne stejnem civilu. Stejna kosile, stejne dziny. A oba meli stejny knir. Kapitan byl o neco mensi. Az ho povysi, urcite poporoste. Tehdy jsem se bal, dnes mam vzpominku na svuj "odboj", jednou s tim budu otravovat vnuky. Jsem zklaman, ze me jmeno v zadnem seznamu neni. Povazuji to za nespravedlnost. Ano, je treba udelat tlustou caru. Ale nejdrive je treba kompletni seznamy zverejnit. Stejne jako je nutne odpustit, ale az po uznani viny. Vsechny seznamy se mely zverejnit hned po roce 1989. To je jedina moznost, jak zabranit stale novemu a novemu lyncovani, stale novym a novym odhalenim. Soucasne je nutne si uvedomit, ze mnoho ze zaregistrovanych osob (rekl bych, ze vetsina) jsou spise obeti nez vinici. Je snadne dnes hazet blato a kameni po tech, kteri podepsali. Ale kolik z onech cistych nespolupracovalo proste proto, protoze to po nich nikdo nechtel ? Skutecni vinici v seznamech nejsou. Ti sedeli na sekretariatech a donaseli z vlastni vule, pripadne to dostali jako stranicky ukol. Ja sam jsem byl VKR vysetrovan behem me vojenske sluzby. Pricinou byly me kontakty na ambasadu USA a dopisovani s kamarady z celeho sveta (penfriendfing). Nevim co bych odpovedel, kdyby mne pozadali o podpis spoluprace. Dnes mam pocit, ze bych byl odmitl. Ale tenkrat ? Muj otec byl kvuli mym aktivitam vysetrovan StB. Dozvedel jsem se to az po roce 1989. Podepsal by on aby mi "nezkazil zivot" ? Mel bych mu to dnes mit za zle ? Nastesti ani mne ani meho otce nikdo o spolupraci nepozadal, takze dnes muzeme pokrytecky pohrdat temi, kteri byli proste dulezitejsi a ke spolupraci byli vyzvani.

(muj prispevek do diskuse na blogu Vaclava Horejsiho)