Osobní vzpomínky

Několik osobních vzpomínek a postřehů

• Týden před 17.listopadem bylo v Praze každý den několik malých, často spontánních, demonstrací. (Proto mi tolik nevadilo, že jsem z rodinných důvodů zmeškal páteční demontraci.)
• Když jsem ve Večerní Praze viděl oznámení o páteční oficiální manifestaci, řekl jsem si, že komunisti definitivně ztratili smysl pro realitu. Bylo úplně jasné, že manifestace přeroste v protestní demonstraci.
• Vzhledem k situaci v okolních zemích a v Rusku nám bylo jasné, že status quo nemůže vydržet. Ale vzhledem k tomu, jak byl český režim zabetonovaný, jsme nechápali, jak může u nás dojít ke změně.
• Na demonstracích jsem se ani tak nebál, že mne zmlátí, ale obával jsem se, že mne budou legitimovat a vyhodí mne pak z práce.