Mezi rozhovorem ve skutečném životě a rozhovorem zprostředkovaným médii či
internetem je dramatický rozdíl. V přímé diskusi, kdy jsou partneři spolu, má
většina lidí tendenci do jistě míry své názory korigovat a přiblížit názorům
toho druhého. Každý je takovým malým Zeligem. To je nesporně vývojově úspěšná strategie.
Skupiny, které byli schopné si své názory sjednotit, byly jistě v konkurenčním
boji úspěšnější, než skupiny které se výrazně polarizovaly.
Diskuse se ale čím dál víc odehrávají zprostředkovaně, na internetu nebo v případě veřejných osobností prostřednictvím médií. A tady dochází k přesně opačnému jevu. Každý účastník se snaží
tomu druhému oponovat, hledá v jeho stanovisku nejmenší záminku k útoku. Vedlejším
efektem takové polarizace je radikalizace postojů všech účastníků. Postoje
se nepřibližují, ale vzdalují. V prostředí internetu takový proces vede ke
vzniku mononázorovych skupin, které se vnitřními interakcemi dále očišťují
a fanatizují. Každý, byť jen mírně oponující názor, je ihned napaden, jeho
nositel je ostrakizován a posléze vyštván. Vznikají tak skupiny vzájemně se
podporujících fanatiků. A účastníci mají pocit, ten jejich názor je ten
nejrozšířenější - s jiným se totiž postupně přestanou ve svých skupinách setkávat.
No comments:
Post a Comment